Pochod za mier na Ukrajine 28.2.2015

Človek z pohľadu samého seba a z pohľadu Boha, Svätého Písma
rudinec
Príspevky: 331
Dátum registrácie: Pi Okt 08, 2010 11:56

Pochod za mier na Ukrajine 28.2.2015

Príspevok od užívateľa rudinec » Po Mar 02, 2015 20:06

Na pochode sa zúčastnil a prehovoril i kresťan.
Video na You tube:
https://www.youtube.com/watch?v=dfeYEq-hEfQ

rudinec
Príspevky: 331
Dátum registrácie: Pi Okt 08, 2010 11:56

Re: Pochod za mier na Ukrajine 28.2.2015

Príspevok od užívateľa rudinec » Pi Mar 06, 2015 6:50

Hlavná stránka Zo zahraničia Dedičstvo banderovského besnenia
Dedičstvo banderovského besnenia

Foto: https://02varvara.wordpress.com

Konrad Stachnio je poľský novinár, ktorý sa spolupodieľa na rozhlasových a televíznych programoch poľského vydania Prison Planet a píše pre on-line časopis New Eastern Outlook. Po svojich skúsenostiach na Ukrajine varuje pred ideológiou  ukrajinského nacionalizmu a šovinizmu. Podľa neho dokonca aj Islamský štát alebo nacizmus pôsobia miernejším dojmom.


Cituje hlavných ideológov ukrajinského nacionalizmu Dmytra Dontsova a Mychajla Kolodzinského: „Potrebujeme krv, more krvi, potrebujeme hrôzu. Urobme toto peklo pre slobodný  ukrajinský štát všetkými prostriedkami. Vykročme na všetky cesty a nemusíte sa hanbiť za zabíjanie, rabovanie a podpaľačstvo, v boji neplatí žiadna etika.“


Oleg Ťahnybok, šéf strany Sloboda, už dávnejšie vyhlásil: „Naša ideológia je založená na práci Dmytro Dontsova. My sa len snažíme aktualizovať ju a prispôsobiť súčasnej realite.“


Aktivista strany Sloboda, Jurij Michalczyszynsky, na poste vedúceho propagandy a analýzy Bezpečnostnej služby Ukrajiny len potvrdil orientáciu na odkaz banderovskej ideológie: „Sme si vedomí kultu sily v službách idey. Myšlienka ukrajinského národa dáva Ukrajincom prioritu pred ostatnými národmi – ukrajinský život a zdravie predovšetkým. Keď sú ohrozené tieto hodnoty, tak je nevyhnutné prijať opatrenia, ktoré sa vzťahujú na zabitie každého, kto je nepriateľom. To je môj postoj, to je postoj strany, to je náš spôsob práce.“


Podľa stúpencov ukrajinskej výnimočnosti sa práve Ukrajina má stať geopolitickým centrom Európy a k tomu potrebuje posilniť armádu vstupom do NATO a následne získať prístup k taktickým jadrovým zbraniam.


Ukážkou konania fanatických stúpencov ukrajinskej nadradenosti je Volyňský masaker v roku 1943:


Český portál novysmer.cz zverejnil svedectvo o hrôzach páchaných banderovskými hrdlorezmi:


„Volyňský masakr (polsky Rzez wolynska, rusky Волынская резня), nebo Volyňská tragédie (ukrajinsky Volinska tragedіya, pol. Tragedia Wolynia..) - etnicko-politický konflikt, doprovázený masivním vražděním (Banderovské) Ukrajinské povstalecké armády (OUN (b)), především etnických polských civilistů a civilistů jiných národností, včetně Ukrajinců, v okrese Volyni-Podolí (německy Generalbezirk Wolhynien-Podolien). Volyně byla až do září 1939 pod kontrolou Polska, masakr začal v březnu 1943 a dosáhl svého vrcholu v červenci téhož roku.


Na jaře roku 1943 na Volyni, obsazené německými vojsky začaly rozsáhlé etnické čistky. Tyto zločiny neprovedli nacisté, ale militantní ukrajinští nacionalisté, kteří chtěli "očistit" území Volyně od polského obyvatelstva. Ukrajinští nacionalisté obklíčili polské vesnice a kolonie, a vraždili. Zabili každého - ženy, starce, děti, kojence. Oběti zastřelili, ubijeli holemi, rozsekali sekyrami. Pak mrtvoly zavražděných Poláků pohřbili někde v poli, vyplenili jejich majetek, nakonec domy zapálili. Místo polských vesnic zbyly jen ohořelé ruiny.


Zavraždili i ty Poláky, kteří žili ve stejných vesnicích s Ukrajinci. Bylo to ještě jednodušší - nebylo nutné shromáždit velké skupiny. Malé skupiny OUN napadly spící vesnice, vešli do domů a zabili všechny Poláky. Místní pak pohřbili mrtvé vesničany "špatné" národnosti...


Tak bylo vyvražděno několik desítek tisíc lidí, jejichž jedinou chybou bylo jen to, že se nenarodili jako Ukrajinci a žili na ukrajinské půdě.


V průběhu výzkumů "Mapa" v Polsku bylo zjištěno, že v důsledku akcí UPA-OUN (B) a SB OUN (b), kterých se zúčastnilo někdy i místní ukrajinské obyvatelstvo a skupiny ukrajinských nacionalistů, zahynulo na Volyni ne méně než 36 543 - 36 750 lidí, u kterých je známo jméno a místo úmrtí. Kromě toho badatelé spočítali 13 500 až 23 000 Poláků, jejichž okolnosti smrti nejsou jasné.


Několik výzkumníků hovoří o tom, že obětí masakru bylo asi 50 až 60.000 Poláků, odborné diskuse o počtu obětí polští odborníci udávali v rozmezí 30-80 tisíc.


Tyto hromadné vraždy byly skutečným masakrem. Představu o děsivé krutosti volyňské genocidy dává úryvek z knihy známého historika Timothy Snydera.


"V prvním vydání novin UPA z července 1943 bylo slíbeno, že "hanebnou smrtí" sejdou všichni Poláci, kteří zůstali na Ukrajině. UPA byl schopen splnit své hrozby. Během následujících dvanácti hodin, od večera 11.07.1943 až do rána 12. července UPA zaútočil na 176 obcí....


Během roku 1943 jednotky UPA a speciální jednotky bezpečnostní služby OUN zabijely Poláky jak individuálně, tak kolektivně v polských vesnicích a osadách, a ty Poláky, kteří žili v ukrajinských vesnicích. Podle četných svědeckých zpráv ukrajinští nacionalisté a jejich spojenci vypálili domy, postříleli nebo pochytali ty, kteří se snažili uniknout, a ty, které se podařilo chytit na ulici, zabili kosy a vidlemi. Kostely, naplněné farníky, vypálili do základů. Přeživší Poláky zastrašovali a nutili je k útěku. Bandité vystavovali těla bez hlav, ukřižované, rozčtvrcené nebo rozpárané."


Dokonce i Němci byli ohromeni jejich sadismem – vypichovani očí, rozparání břicha a brutální mučení před smrtí bylo samozřejmostí. Zabíjeli všechni - ženy, děti ...


Genocida začala ve městech. Muži "špatné" národnosti byli okamžitě převezeni do věznice, kde je později zastřelili...


9.února 1943 banderovská banda Petra Netoviče, vydávající se za sovětské partyzány, vstoupila do polské vesnice Parosle u Vladimirca v Rovenské oblasti. Rolníci již dříve partyzánům před tím poskytovali pomoc, vřele přivítali hosty. Když se dost nasytili, bandité začali znásilňovat ženy a dívky. Před zavražděním jim uřezali prsa, nos a uši. Mužům před smrtí uřezali pohlavní orgány. Dobíjeli je údery sekerou do hlavy.


Dvěma výrostkům, bratrům Gorškevičovým, kteří se snažili zavolat na pomoc partyzány, rozpárali břicho, uřezali nohy a ruce, nasypali sůl na rány, a nechali je zemřít na poli. Celkem v této obci bylo brutálně umučeno 173 lidí, včetně 43 dětí.


Když druhý den partyzáni vstoupili do vesnice, uviděli v domech vesničanů hromady zmrzačených těl ležících v kalužích krve. V jednom z domů na stole u zbytků z oběda a nedopité láhve samohonky leželo nahé, mrtvé, rok staré dítě, přibité k desce stolu bajonetem. V jeho ústech byla napůl sněděná okurka.


Během masakru polské obce Lipniki zahynulo 179 lidí, včetně Poláků z okolí, kteří zde hledali útočiště. Byly to většinou ženy, starší osoby a 51 dětí ve věku 1 až 14 let, 4 ukrývající se Židé a jeden Rus.


Jednou v noci bandité vpadli do ukrajinské vesnice Lozovuju. Během 1,5 hodiny zabili více než 100 civilistů, rolníků. V chatě Nasti Djagun bandité sekerou zabili jeji tři syny. Nejmladšímu, čtyřletému Vladíkovi, odsekali ruce a nohy.


V obci Zalesje Koropetsky (Ternopolska oblast) 7.února 1944 došlo k ještě hroznejsimu případu. Banda UPA napadla vesnici s cílem zmasakrovat polské občany. Asi 60 lidí, většinou ženy a děti, byli nahnáni do stodoly, kde byli upáleni zaživa. Jeden chlapec ze smíšené rodiny - napůl polské, napůl ukrajinské - měl od Banderovcu na výběr - zachránit si život, když zabije svoji matku - Polku. Odmítl a byl zabit spolu se svou matkou.


Tarnopol, vojvodství tarnopolske, rok 1943. Na jeden  ze stromů podél venkovské silnice teroristé UPA (OUN-UPA), pověsili transparent s nápisem v překladu do polštiny: "Cesta k nezávislé Ukrajině". A na každém stromě, po obou stranách silnice vytvořili tzv. "věnce" ze zavražděných polských dětí.


"Starší děti udusili a malé děti do jednoho roku vzali za nohy a udeřili hlavou o dveře - a hotovo, na vůz. Litovali jsme naše muže, že tak pracují celou noc, pak přes den do další vesnice a pak další noc do další vesnice, kde se lidé skrývali."  (z výslechu banderovce)“


Zdroj: journal-neo.org, aeronet.cz, novysmer.cz

https://m.youtube.com/watch?v=WfuUuZaaGmU

Napísať odpoveď