Najlepšia kresťanská kniha desaťročia v USA 3.čásť

Aká je, čomu veríme, sila viery, pravosť viery
rudinec
Príspevky: 331
Dátum registrácie: Pi Okt 08, 2010 11:56

Najlepšia kresťanská kniha desaťročia v USA 3.čásť

Príspevok od používateľa rudinec »

VIRA VE VIRU.
Tato charismatická verze metafyziky kultů "Mind Science" získává na popularitě v církvích. Je to velmi nebezpečná hereze! Předmětem víry se stává víra sama, jako kosmická síla. Pozornost je věnována technikám pro získání "víry ve víru" místo víry v Boha, jak učil Ježíš. Abychom mohli fungovat jako bozi - k čemuž jsme také byli stvořeni, musíme vyvinout víru v naší víru právě tak, jak - údajně - má Bůh víru ve svou víru. Nikde Bible neučí, že máme mít víru v naší víru. My máme víru v Boha - totální, absolutní, nepochybující důvěru, protože On je důvěryhodný a všemocný. Jak kdysi W.H. Griffith Thomas řekl ve svém komentáři na dopis Římanům: Víra sama o sobě nemá ani cenu, ani nijakou zásluhu sama o sobě, protože neodvozuje svou efektivitu, ílu z toho kdo věří, ale z osoby, které věřeno je"... (W.H.Griffith Thomas, "St.Paul°s Epistle To The Romans", 1974). Víra ve víru je nejenom nebiblická, a logické absurdum, ale hlavně ničí pravou víru v Boha. A.W.Tozer varoval: "Víra ve víru je víra zbloudilá. Naděje na nebe pomocí takové víry je jako řídit automobil po tmě, přes hlubokou propast, po mostě, který zcela nedosahuje druhou stranu". (Tozer. "Of God and Měn", 1960).
V knize "How To Háve Faith In Your Faith" z roku 1986, jeden z vůdců "Faith Movement" vysvětluje: "protože víra v Boha přichází slyšením Božího Slova", proto "víra ve vaší víru přichází tím, že slyšíte sama sebe prohlašovat svou víru". (Charles Capps, "How To Háve Faith In Your Faith", 1986). V té, výše zmíněné knize, jeden z hlavních vůdců Positive Confession" píše: To je to, co se musíte naučit dělat, abyste dostali věci od Boha: Mějte víru ve svou víru. Aby jste dostali víru až k vašemu duchu, pomohlo by říci nahlas: "Víru v mou víru". A říkejte si to tak dlouho, až se to zanese do vašeho srdce. Vím, zní to podivně, když si to řeknete poprvé; vaše mysl se proti tomu téměř bouří".
Jistě že se proti tomu mysl bouří! Ale je nám řečeno, abychom dali stranou rozum, zdravou úvahu a jasnou pravdu Božího Slova a počali opakovat tuto frázi tak dlouho, až ji nakonec akceptujeme. Toto je procedura vymývání mozku, která vedla nesčetné Křesťany do zklamání a beznaděje, a nakonec je dostala až tam, kde popřeli Boha a ztratili v Něho veškerou víru. Opakovaně a opakovaně vyznávali nahlas své zdraví, blahobyt, nedostali nic a cítili se odsouzení pro nedostatek víry. Nakonec opustili všechno. Jiní, na druhé straně se zbavili tohoto ničivého klamu tím, že se obrátili od víry ve víru k víře v Boha. Následující výňatek z dopisu je typický: "Jako bývalý vyznavač učení "Word of Faith", můj život byl peklem po celé tři roky. Toto bylo ještě zkomplikované tím, že jsem žil po tu dobu v nějaké mystické "mlze" - totálně vzdálený od reality. Před třemi lety, když jsem opustil "Word", kde jsem byl varhaníkem, jsem jednoho dne navštívil knihkupectví, kde jsem si koupil starý zpěvník "Christian Science". Ke svému úžasu jsem zjistil, že by se mohl použít bez úprav v kongregaci "Word".
Od té doby, kdykoliv potkám své staré přátele z mé bývalé kongregace, nikdy jim neopomenu říci, že to jejich náboženství je Letniční forma Christian Science, což je americká obdoba Bráhmanismu - Hinduismu.
CHRISTIAN SCIENCE SPOJKA.
Vedoucí učitelé "víry" občas učí to prosté evangelium, jak Kristus zemřel za naše hříchy. Je to ta míchanice zdánlivé pravdy a vyloženého omylu, co dělá jejich učení tak zmatené. I když se to zdá být dosti drsné nazvat "Positive Confession Movement" charismatickou formou Christian Science, která je americkou verzí Hinduismu, toto obvinění bylo proneseno již několikrát a dá se prokázat srovnáním podobností v jejich společné víře. Vedoucí tohoto hnutí si jsou vědomí těchto podobností a obvinění popírají: "Víte, někdy když začnu toto učit, občas se někdo ozve °to zní jako Christian Science0. V Texasu jedna paní postrčila svého manžela a řekla (moje žena to zaslechla):"to zní jako Christian Science".. Není to Christian Science. Líbí se mi to, co řekl bratr Hagin: "Je to Christian sense" (smysl-slovní hříčka).
Positive Confession je v základě znovu ohřátá New Thought oblečená do evangelicko/charismatickém jazyka. "New Thought" se objevila v Americe na konci minulého století. Má původ u Hiinease P. Quimby - 1802-1866, jehož studie hypnózy, spiritismu a příbuzných jevů položily základ pro novou stavbu ve světě myšlení. (Horacio W.Dresser, "The Quimby Manuscripts", 1980) a který byl považován za zakladatele New Thought hnutí. (Charles
25


S. Braden, "Spirits In Rcbclion: The Risc and Development of New Thought, 1966). Tento hypnotizér z Nové Anglie, který vyléčil Mary Baker Patterson (později Edy - zakladatelka Christian Science) má zásluhy o geniální zamaskování starodávného šamanismu do vědecké terminologie do formy, která se nazývala "The Science of Christ or Truth" (Dresser, "Quimby"), která byla později přejmenovaná na "Christian Science".
Není pochyb o tom, že Mary Baker Edy si nejenom vypůjčila název "Christian Science", ale odvodila od Quimbyho většinu jeho základních myšlenek, o kterých později tvrdila, že je dostala "zjevením". Tyto se potom staly bází kultu "Mind Science", který ona založila. Dnes se jmenuje "Christian Science". Vliv Quimbyho pokračuje v mnoha "Mind Science" církvích, které nyní společně tvoří "The New Thought Alliance". Na Národním Congressu v r.1996 president Alliance, představený "Unity Church of Chrisťanity", Blaine C.Mays, prohlásil: "Konečně to vychází na světlo. Když je člověk poslouc lá (Norman Vincent Peale a Robert Schullcr) slyší zprávu New Thought. Schulerovo "possibility thinking" není nic jiného, než náboženství New Thought. i když vedoucí Crystal Catheural v Jižní Kalifornii to nepřiznává". (Houston Chronicle).
Není to jen náhodou, že právě jako Positive/Possibility Thinking, Positive Confession zní jako Christian Science. Jak McConnell poznamenává, E.W.Kenyon, skutečný zakladatel Positive Confession "se držel náboženského scientismu nebezpečně blízko Christian Science".(McConnell. "Connections"). Nejenom Charles Capps, Frederick Price,("Faith.Foolishness oř Presumption°.1979) a Kenneth Hagin také připouštějí zavádějící podobnosti ale nezdá se, že chápou ten důvod. Hagin píše: Když káži o mysli, postraší to mnohé kongregace. Hned si vzpomenou na Christian Science. (Hagin. "Right and Wrong Thinking", 1966).
ZAPAS O VIRU.
Tak dlouho, pokud budeme hledat víru jako sílu, kterou můžeme použít k zabezpečení sebe a druhých, popíráme tu pravou víru a hrajeme do rukou toho, který přijde "v satanské moci a bude činit zázraky"..(2 Tesal.2:9).Pavel varuje, že opozice k Boží pravdě proti které se musíme chránit a zároveň bojovat v posledních dnech, nepřijde primárně od těch, kteří budou popírat nadpřirozeno, ale od těch, kteří se budou zdát konat zázraky. Pavel připomněl kouzelníky faraóna, kteří napodobili do určité míry zázraky Mojžíše a varoval, že přijdou podobní, kteří se postaví proti pravdě, lidé se zvrácenou myslí..(2 Timot.3:8).
Písmo jasně učí, že pravé zázraky budou také pokračovat až do posledních dnů. Jinak, by pochopitelně bylo všechno zázračné snadno identifikovatelné jako přicházející od Satana. Ale protože zázraky nepřestaly, isme varováni, že je zapotřebí rozlišovat mezi pravými Božími zázraky a Satanovými padělky. Toto varování je velmi vážné a my jej nemůžeme ignorovat! A opět Pavel připomíná, pravda je to nejdůležitější. Otázka je v co věříme, ne zdali věříme!!! A to není proto, že bychom snad byli schopní vírou cokoliv stvořit, ale jednoduše: buď budeme věřit Boží pravdě, nebo Satanově lži...
Musíme být velmi opatrní, abychom nekroutili Boží Slovo tak, aby sloužilo našim sobeckým a i - někdy dobře míněným přáním či teoriím. Nechme se jím vést i učit. Dále se musíme odvrátit od jakékoliv zprávy či učení, které se zaměřuje na člověka místo na Boha. Takové sledují zabezpečení požehnání pro sebe, místo odmítnutí sebe sama a oslavení Boha... Charles Colson píše celým srdcem:
Pro Křesťanství by toto měla být hodina příležitosti. Jenom ono samo může zajistit morální vizi pro bloudící lidstvo. Jenom Křesťanství může vstoupit do toho vakuua a prokázat, že opravdu existuje svrchovaný živý Bůh, který je zdrojem Pravdy.... Ale bohužel, Křesťanstvo je téměř ve stejných potížích jako kultura, protože se zaprodalo stejnému systému hodnot jako svět: Sláva, úspěch, materialismus, věhlas... A tím také korumpovalo celou svou křesťanskou zprávu pro lidstvo... Když jsem se jednou zeptal asistenta jednoho známého televizního pastora na příčinu jeho úspěchu, odvětil:"Dáme lidem to, co chtějí"....
Tato hereze je u kořene té nejnebezpečnější zprávy, která se dnes káže: Co-je-v-tom-pro-mně?-evangelium..(Colson, Who Speaks For God?).
26


Nemůžeme - nesmíme - postávat kolem a mlčet z obavy, že bychom se někoho dotkli, někoho urazili, způsobili rozkol, zatím co TA VÍRA, která byla pro vždy dána Křesťanům, je překrucována. Nemůžeme si dovolit kompromis - ten nikdy nepomůže, ale brzdí postup pravdy. Nebojovat poctivě a upřímně za víru zneuctí Boha a i když možná bychom možná neublížili a nepoškodili nějakou tu reputaci a nafouklé "ego", zničilo by to duše, pro které Kristus zemřel! Pakliže jsou naše srdce řízená láskou pro Krista, potom budeme upřímně bojovat za víru, kterou nám On kdysi dal...
Podřídit se lásce.
"Budeš milovat Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou silou. A ta slova, která ti dnes přikazuji budeš mít v srdci".. Deuteronomy 6:5-6.
"Zachováte-li má přikázání, zůstanete v mé lásce, jako já zachovávám přikázání svého Oi e a
zůstávám v Jeho lásce" Jan 15:10.

"A láska je. když žijeme podle Jeho přikázání" 2 Jan 6.
"Když přišli blíže a uviděl město, dal se nad ním do pláče" Lukáš 19:41.
Láska a Poslušnost, jsou neoddělitelně svázány v celém Písmu. Bůh, protože nás miluje, chce, abychom Jeho přikázání dodržovali, protože "nejsou těžká" (l Jan 5:3), ale jsou pro naše dohro. Pravá víra roste v láskyplném vztahu k Bohu. A jak tak poznáváme Jej a Jeho lásku, stáváme se jistější a jistější, že Jeho cesta je ta nejlepší, a cokoliv On dovolí, aby se v našich životech stalo - i když to někdy bolí a je nám to v tom čase nepochopitelné - je v první řadě pro Jeho slávu, ale zároveň to přináší požehnání, protože my patříme Jemu. My nechceme nějakou "sílu" od Něj, abychom se stali pány našich životů a přizpůsobili je podle našeho přání, ale chceme poslechnout Boha, aby On byl v nás oslaven "ať už naším životem či smrtí" (Filip. 1:20).
Jedna z nejméně pochopených pravd Písma je že taková poslušnost není vnucené dodržování Zákona, ale dobrovolné podřízení se Lásce tak obrovské, že jsme vlastni ještě ani nezačali tušit, jak hluboká ta Láska je!!! Na to bude zapotřebí věčnost!!!
Oko lidské nevidělo, ucho neslyšelo a ani nevešlo do srdce člověka to, co Bůh připravil pro ty, kteří Ho milují" l Konnt. 2:9.
Tomu, kdo svou moci muže pro nás učinit neskonale víc, než bychom si přáli a než si dovedeme představit... Efez.3:20.
Aby v čase, kierý přijde mohl On ukázat nezměrná bohatství své milosti laskavostí k nám skrze Ježíše Krista.. Efez. 2:7.
Jak už jsme ukázali, hlavní problém Positive Confession právě tak jako s jeho světskými protějšky :Positive Mental Attitude, Positive/Possibility Thinking a Mind Science je egocentrická orientace a tím mělké pochopení příčiny bolesti a smrti a jejich vnucení simplistického řešení problému. Jako výsledek: Bůh je vyhledáván pro dary které dává, místo pro to co On je! Hlavní lidská honba je za požehnáním, ne za Tím který žehná, za dárky, místo za Dárcem, za mocí namísto za čistotou, za hojením spíše než za svatostí....
Žízeň po "mít něco" nahradila žízeň po Bohu. Ale i když je získán majetek, prosperita je ubohá náhrada za lásku!!! Je zde pokus skrze formule a formulky založit Boží Království na falešné bázi a předčasně - a "Sebe" jako krále...
KOŘENY POSITIVE CONFESSION MOVEMENT.
Pojmenován "dědečkem všech faith učitelů" magazínem "Charisma", Kenneth Hagin je považovaný za zakladatele Positive Confession Movement. Většina z dnešních vedoucích tohoto hnutí považují Hagina za svého mentora a je to jeho evangelium, které oni učí. Po nich přichází rostoucí množství mladých pastorů a učitelů "víry" (mnozí graduovali v "Hagin°s Rhema Bible Training Center" v Tulse, Oklahomě) kteří jsou - doktrinálně - dokonalé kopie buď Hagina, nebo jeho nejúspěšnějšího studenta jménem Kenneth Copeland. Tito lidé se netají vlivem, který na ně Hagin měl. Typický komentář měl Frederick K.C.Price: "Kenneth Hagin měl t~n největší vliv na život každého žijícího člověka ..jeho knihy...zrevolucionalizovaly a změnily můj život.
27

Charles Capps se připojuje: "Bratr Hagin bal tím největším vlivem v mém životě". Kenneth Copeland přiznává, že Haginovy audio kazety pozdvihly celou jeho práci...
Ovšem, evangelium Kenneth Hagina nezačíná u něho, ale většina jeho učení se dá vystopovat k literatuře E.W.Kenyona, který jako první učil "positivní vyznání Božího Slova"(Kenyon a Gossett,"Positive") a musí být uznán jako pravý zakladatel dnešní "Positive Confession Movement". Byl to Kenyon, kdo první přednesl myšlenku "teď víra" ("now faith") (E.W.Kenyon, "The Two Kinds of Faith: Faith°s Secrets Revealed, 1942), že "víra je vyznání", že "co vyznám, to mám", a že my tvoříme realitu slovy v našich ústech (Faith confession creates realities"- Kenyon,"The Hidden Man") Kenyon také učil základní principy, které Positive Confession umožnily: že člověk je malým bohem v "Boží třídě" a tím může používat ty stejné vesmírné síly jako Bůh - a které jsou k použití jak pro Křesťana, tak i pro Pohana. Kenyon založil základy pro to, co Hagin prezentuje jako "Víra ve víru" a co Paul Yonggi Cho vyvinul detailně v jeho "Čtvrtém rozměru". Kenyon dokonce přiznal, že Mind Science kuitisté mohou používat tyto "spirituální zákony" také:
"Přirozený člověk může vyvinout svého ducha tak, až se stane silou. Vidíme to u Christian Science, Unity, Spiritualismu a jiných náboženství psychologie. Málokdo z nás si uvědomuje, že ty největší síly nejsou materiální ale spirituální".(Kenyon. "Hidden Man")... Velký počet "Kenyonismů" bylo popularizováno Haginem a napodobeno jeho následovníky. Kenyonův koncept "tvůrčí víry" vytvořil základ pro Haginovo učení, že každý tyto "zákony víry" může využít. Kenyonovo učení o "síle slov" a varování "nikdy neučinit negativní vyznání" nejenom hluboce ovlivnilo Hagina, ale také změnilo myšlení mnoha jiných, kteří jsou dnes považováni za vedoucí tohoto hnutí. Charles Capps nazývá Kenyona jako "člověk, který se narodil před svým čase"..."s velkou znalostí odhalení". Další učitel "víry" přiznává: Pojednou jsem si uvědomil, že jsem ovlivněný - a to silně - písemnostmi Dr.Kenyona.. Většina z těch, které Kenyon ovlivnil, nemají ani tušení, že se zapsali charismatickému okultismu. Farah to nazývá "charismatický humanismus". A přece příbuznost Positive Confession s New Thought vědeckým šamanismem je jasný! Podobnosti se nedají popřít!!
KENYON A NEW THOUGHT.
Bylo to pravděpodobně ke konci minulého století, během jeho první návštěvy "Emerson College of Orátory in Boston", kdy se Kenyon po prvé seznámil s metafyzickými myšlenkami které později "oblekl" do biblického jazyka a tím vytvořil základ pro dnešní Positive Confession Movement...McConnell prohlašuje, že je historicky potvrzené, že se Kenyon naučil svou filosofii ve třídě Emerson College. (Connections). Ve své shrnující práci McConnell poukazuje na Normana V.Pealeho jako na člověka, "skrze jehož přednášky a propagaci byly myšlenky New Thought představeny v Americe.. Charles S.Braden dává přehled o hlavních článcích:"Tři nebo čtyři slova velmi dobře popisují New Thought a její odnože: Zdraví nebo hojení, hojnost či prosperita - někdy i bohatství, a štěstí, spokojenost".
To - "někdy i bohatství" je podsázkaa když přijde na prosperitu, kterou Positive Confession má přinést. Hagin učí, že "každý pastor, který jezdí v Chevroletu, namísto luxusního auta, "není skromný nebo pokorný - ale ignorant, který neví nic o Božím "zákonu prosperity", který funguje pro každého - pro svatého nebo hříšníka". "Dokonce i nekřesťan ctí Boha, když použije tento zákon ".(Hagin. "Word of Faith" 1974).
Gloria Copeland je úplně "vedle" a nechápe to, co měl Ježíš na mysli, když nadšeně prohlašuje: "Věnujete l dolar na evangelium a 100 dolarů patří vám; dáte deset a dostanete tisíc; dáte tisíc a obdržíte sto tisíc. Vím, že umíte násobilku, ale chci abyste to viděli černé na bílém"... Věnujte jedno letadlo a dostanete stonásobnou hodnotu zpět. Dejte jedno auto a dostanete zpět hodnotu na auta do konce vašeho života. Prostě Marek 10:30 je velmi dobrý "kšeft!" (Gloria Copeland. "God°s Will". str. 54).
Lidé, kteří prohlašují toto učení prosperity rychle bohatnou stálými požadavky o příspěvky. Potom ukazují sami na sebe jako na důkaz že "evangelium prosperity funguje", jako by peníze pršely z nebe. Ve skutečnosti tyto peníze obdrželi od těch, které přemluvili aby tak učinili pod dojmem, že "zasévají zrno víry", které se vrátí stokrát zpět... Ovšem následovníci těchto učitelů "prosperity" jsou pochopitelně v nevýhodě když se pokusí dát to do praxe - většinou dostanou
28

dojem, že "mají malou víru". Billy Graham se vyjádřil svůj názor na některé z těchto "televizních evangelistů". Prohlásil, že dávají velmi špatný příklad důrazem na peníze a jejich honosným životním stylem. Graham řekl: Poškozují Kristovu zprávu. Myslím si, že by náš životní styl měl odpovídat naší práci"... (Media Spotlight, News, 1986).
EVANGELIUM BOHATSTVÍ A ZDRAVÍ.
Zdá se, že není nijaký nedostatek chtivých Křesťanů, kteří jsou zamilovaní do "evangelia prosperity". Je možné, že někteří jsou upřímně povedeni autoritativním chováním svých učitelů a těch je třeba politovat. Tito naivně přehlížejí jasné kontradikce v opakovaných připomínkách televizních učitelů "víry" jako: "potřebujeme, aby jste pokračoval v podpoře této organizace"..."nezapomeňte přiložit vaše "šéme- víry" příspěvek" (Kenneth Copeland v "Prayer Partner Newsletter". 1986). Zklamání přijde až si lidé uvědomí, že "sémě-víry" příspěvky - místo aby se "stonásobné" vrátily, udělaly boháče z těch, kteří tuto falešnou doktrínu vynalezli a učí
ji své "ovečky" Ti, kteří odpadnou, jsou rychle nahrazení dalšími, kteří jsou právě tak chtiví
zbohatnout "dáváním Bohu". Pakliže očekáváte finanční zisk, potom to není biblické dávání, ale sekulární investice! I když je zcela zákonné si uložit peníze v bance a pobírat úrok, žádná věčná odměna se za to nedostane! A dávat peníze dobročinnému spolku nebo křesťanské věci za účelem peněžní odměny zde na zemi, zbavuje dárce věčné odměny v nebi... Obě dvě mít nemůžeme. Ježíš řekl: "neukládejte si peníze na zemi. kde je moli a rez zničí - zloději se vloupaji a ukradnou. Raději si uložte poklady v nebi. kde je neničí ani moli ani rez - kde je zloději neukradnou. Protože kde je tvůj poklad, tam je i tvé srdce".. Matouš 6:19-21.
Pavel učil, že "kdybych dal chudým všechno co mám" a dokonce i "kdybych se nechal upálit", mi nepřinese žádnou odměnu v nebi, nedělám-Ii to z čisté lásky. A vysvětluje, že "láska nehledá nic pro sebe, a neočekává nic na oplátku" (l Korint. 13:1-8). Jako pokus ospravedlnit koncept "sémě-víry", jeden z vůdců tohoto hnutí prohlásil na národní televizi v roce 1986: Pakliže při dávání Bohu, neočekáváme stonásobně zpět, "posmíváme se Bohu". Toto je, jak vysvětloval, význam verše °Neklamte se, Bohu se nikdo nebude vysmívat. Co člověk zasije, to také sklidí (Galatským 6:7).(Kenneth Copeland. TBN 5 únor 1986). Ovšem další verš je ve vyložené kontradikci k tomuto výkladu: Ten kdo zasévá pro svůj prospěch, sklidí záhubu; kdo žije pro Boha, získává od Boha věčný život"...
V žádném případě nejsou objektem těchto veršů peníze! A přesto obvyklý televizní hostitel přidal své "Amen" k této pokroucené interpretaci! Ten stejný vůdce ve "Faith Movement", jehož učení ovlivňuje tisíce a - možná miliony lidí v Křesťanství,když byl otázán v interview "Time Magazín" zda nepřispívá proto, aby dostal odvětil:"Ano, ano, ano! A tisíckrát ano! Chci hojení, chci být zdravý, chci dostat peníze, chci prosperitu! ("Time", 16 únor 1986, str.69, cituje Copelanda).
Toto "evangelium-zdraví-a-bohatství" jak bylo nazváno kritiky, téměř zcela zanedbává učení o svatosti, čistotě a jiných důležitých biblických pohledech. Pavel prohlašuje, že ti, kteří předpokládají, že "zisk je zbožnost, mají zvrácenou mysl" a pokračuje varováním proti honbě za bohatstvím... A přesto ti, kteří učí "evangelium hojnosti" tvrdí, že jim Bůh vtiskl do srdce důležitost "prosperity-seminářů kde se učí "Boží zákony prosperity". Tito lidé mají jako hlavní "důkaz" verš 3 Jana 2: "aby se ti ve všem dařilo tak, jako se dobře daří tvé duši".. Keň Sarles poukazuje na to, že se to nevztahuje na finanční bohatství ale prostě "aby se dobře vedlo". (Keň Sarles, "A Theological Evaluation of the Prosperity Gospel", 1986).
Gordon Fee udává: Kombinace "aby šlo všechno dobře" a "dobré zdraví", byla běžná forma pozdravu v osobním dopise starověku. Rozšířit Janovo přání pro adresáta o finanční a materiální prosperitu na všechny Křesťany - znamená text zneužít, ne jej použít". (Gordon Fee, "The Gospel" of Prosperity - An Alien Gospel", "Reformation Today, listop./prosin. 1984). Výraz Prosperita se vyskytuje v Novém Zákoně pouze dvakrát, což je těžko adekvátní báze pro "Evangelium Prosperity", tím méně, že by každý Křesťan měl božské právo na bohatství.... V l Korint. 16:2 je finanční prosperita zahrnutá ve smyslu, ale v Římským 1:10, kde Pavel (použitím stejného řeckého slova) má na mysli prosperující výsledek cesty do Říma- a ne že se tam stane bohatým! Myslí na Boží požehnání - ne na peněženku!
29



To se také zdá být na Janově mysli, jelikož on jasně vysvětluje, že největší radost má v poznání, že jeho "děti jdou v pravdě". (3 Jan, 4)... Ano, jde jen a jen o pravdu - o té se zmiňuje Nový zákon více než 100 krát.. Biblické Křesťanství vyžaduje, abychom "maturovali" z toho, co Bible jasně zdůrazňuje, místo stavění doktrín a církví na chabém základu několika veršů, zvláště když Bible jasně varuje před předmětem, na který se dává důraz, jako je to zde s bohatstvím. Musíme být velmi opatrní, abychom nenačítali do Bible to, co bychom si přáli aby tam bylo...
Pro Pavla, Boží požehnání pro život i práci nikdy neznamenalo finanční odměnu, ale spíše opak: "v únavě i bolesti, jak v hladu tak i v žízni, v chladu a nahotě, v bičování, vězení, blízko smrti"..(2 Korint. 11:23-33). To stejné je pravda o ostatních apoštolech. Je to urážka jim i Svatému Duchu který je inspiroval, učit že hlavním tématem jejich dopisů je finanční úspěch. Jsme-li chudí, nedostává se nám víry !!!
VYKOUPENÍ A KŘÍŽ.
Ale je zde něco, co je mnohem horší, než nebiblický pohled na zdraví a bohatství - je to nebiblický pohled na kříž, který doprovází každé takové učení.. Doktrína vykoupení - spolu s učením, že jsme bozi - představuje jednu z nejvážnějších herezí v hnutí "Positive Confession". Ještě nežli na tom kříži zemřel, Ježíš zvolal své triumfální "Je to skončeno" (Jan 19:30). Po celou dobu jeho existence, Křesťanství tomu vždy rozumělo tak, že "dílo vykoupení" bylo skončené!.. Avšak E.W.Kenyon učil, že Kristus pouze oznamoval "konec Abrahámské smlouvy" (Kenyon, "What" str.60) a že tím bylo také zakončeno "Aaronické kněžstvo" (Stejná kniha) "Ale Kristus nemyslel, že tím skončil své dílo Náhradníka či Zástupce. Kenneth Copeland obráží vliv Kenyonův, když píše: "Kříž na Kalvárii, to je kde výkupná práce Ježíše Krista počala. Když Ježíš zvolaI:"Dokonáno jest", nemluvil o plánu vykoupení - ještě byly před ním tři dny a tří noci než šel na trůn. Ježíšova smrt na kříži byla pouze počátkem kompletního díla vykoupení".(Copeland, "Believer°s Voice of Victory", 1982). Bylo to právě po tom vítězném výkřiku "mocným hlasem", kdy Ježíš prohlásil s jistotou:"Otče, do Tvých rukou, svěřuji svého ducha" (Lukáš 23:46). Avšak Kenyon učil, že Ježíš nebyl v rukou Otce, ale v rukou Satana v pekle.
Když Ježíš zemřel, Jeho duch byl vzat Satanem a odnesen do místa, kam odchází po smrti duch hříšníka. (Kenyon, "What"). Pak Ho Satan mučil po tři dny a noci. Ježíš se stal "jeden" se Satanem "ve spirituální smrti", aby my jsme se stali "jeden" s Bohem, ve spirituálním životě. (Kenyon, "Identification") Je urážkou Boha tvrdit, že Satan musel mučit Krista, aby zajistil naše vykoupení. To dělá ze Satana takového Spasitele, jako je Ježíš! Naše vykoupení by potom záleželo na tom, zda Satan mučil Krista do potřebné plnosti! Jak si můžeme byt jistí, že tak učinil? Pakliže ano, máme Satanovi poděkovat?...
Bible vždy spojovala vykoupení s tím, co se odehrálo na kříži. Nikdy nebylo ani naznačeno, tím méně učeno, že vykoupení se navršilo v pekle. Pavel prohlásil, že se "nebude chlubit ničím, kromě kříže Ježíše Krista" (Galatským 6:14). Je nám řečeno, že Kristus byl poslušný až k smrti, k smrti na kříži" (Filipským 2:8).
Nikde není psáno, že Kristus také zemřel spirituálně v pekle, rukou Satana. My máme "vykoupení skrze Jeho krev" (Efezským 1:7. Koloským, 1:14) a skrze nějaké mučení, které Kristus utrpěl od Satana! Jeho krev vytekla na kříži a ne v pekle, jak jasně učí Koloským 1:20. Píseň vykoupených v nebi bude po věčnost znít pro Něho, "který nás miloval a omyl naše hříchy svou krví" Apokalypsa 1:5, 5:9). Jaký kontrast k tomu, co učí Kenneth Copeland, že když Jeho krev se vylila, nevykoupila (Copeland,"Did Jesus Die Spiritually?) Mohl by tento falešný pohled na vykoupení připravit o spásu, kterou Ježíš dokončil na kříži?
HOJENI A ZÁZRAKY.
Existuje další učení uvnitř "Positive Confession", které pochází od Kenyona a které působí pohromu v lidských životech: "není správné, když máme bolesti a nemoci v našem těle" (Kenyon, "Healer", str.44). "Není vůlí Otce, aby někdo zemřel nemocí. Nemoc nepatří do Kristova Těla" (Kenyon,"Healer", str.67 a Hagin, "Redeemed", str. 19 a 23). Kenyon učil, že
30


musíme vyznat zdraví, i když možná ještě symptomy nemoci máme. (Kenyon & Gossett, "Confession").
Je dostatečné množství ověřených případů zázračných uzdravení, aby každému, kdo má otevřenou mysl "došlo", že Bůh stále ještě zázraky dělá. Vezměte na příklad Barbaru Cummiskey, jejíž tělo, po léta zničené nemocí "skleróza multiplex", nevyléčitelnou nemocí, bylo v okamžiku vyléčeno, sedmého června 1981. Bůh k ní promluvil tichým hlasem "přes rameno" : "Moje dítě, vstaň a choď". Rodney Clapp zaznamenal v "Christianity Today": "Barbara Cummiskey, jak její lékaři připouštějí, se neměla už nikdy uzdravit - ale - nejen že se zbavila MS (multiple sclerosis), Barbařina jedna kolapsovaná plíce - latentní po léta - byla pojednou zdravá a fungující. A tak i ta chronická plicní nemoc, také "nevyléčitelná", byla ta tam. To stejné její ruce i nádory". I když se ta žena "tak nějak" - dostala z MS. měla by zůstat stálá porucha nervů. A1-. nic tam nezůstalo - zdraví, ve své úplnosti se restaurovalo okamžitě" (Rodney Clapp, "Faith Healing: A Look at What is Happening". "Christianity Today", 16 prosinec 1983).
Skutečnost, že většina těch, za které se lidé modlí, nejsou zázračně uzdravení, naznačuje, že je něco vadného s Positive Confession konceptem a slouží jako obžaloba "míchanice" vyloženého podvodu, přehánění, "přání otcem myšlenky", naivity a sobecké tělesnosti, které charakterizují dnešní "uzdravovací scénu". Všechno to mluvení o "hojení a zázracích" s tak málo skutečnými důkazy, dává půdu skeptikům a pomalu ničí víru těch, kteří byli oklamáni. Jaké zklamání přináší faktuální pohled přes hlasitou propagaci na skutečné výsledky!
A a jak poučné je uzdravení Barbary Cummiskey bez pomoci jakéhokoliv "hojitele vírou", nebo "Positivního Vyznání". Ona neměla pražádné vysvětlení proč se to stalo - žádnou "formulku", kterou by nabídla druhým. Barbara říká: "Bůh mi nikdy neslíbil, že budu rozumět všemu. Neslíbil mi to, když jsem byla nemocná, neslibuje to ani dnes. Pouze říká: "Miluj mně, moje dítě, a přijmi mne"..(Rodney Clapp, "Faith Healing: A Look At What Is Happening" in "Christianity Today", prosinec 1983).
Nikdo z těch, kteří učili a propagovali "faith healing" je lépe známý, než Oral Roberts, velmi uznávaný vedoucími charismatiky. Roberts začal v Enid, Oklahoma v r.1947. Jeden by očekával, že se najde víc než dosti důkazů pro "faith healing" právě v "Roberts°s City of Faith Medical Center". Toto středisko bylo postaveno na rozkaz "300 metrového Ježíše", který, během sedmihodinové konverzace s Robertsem (Los Angeles Times, prosinec 1983). slíbil lék na rakovinu a jiné nemoci, pakliže jeho "praying partners" ("partnerů v modlení = tisíce, možná statisíce televizních posluchačů, kteří pravidelně přispívají na jeho práci) pošle extra 240 dolarů a tím zaopatří prostředky k postavení tohoto obrovského lékařského komplexu. Dárci poslali více než 150 milionů dolarů, kterých bylo zapotřebí. Podle Robertse, "Bůh mi řekl....spojit hojivé prameny modlitby a medicínu" (Oral Roberts Shares His Heart", "Charisma", 1985).
Potom co bylo "City of Faith" v provozu po několik let, "Health" magazín učinil následující prohlášení po ukončení speciální studie hojení:...."ovšem, je velmi překvapivé, že mluvčí nemocnice neměl vůbec žádné statistiky o hojení vírou, a dokonce ani nebyl ochotný nám říci, zda spojení modlitby a medicíny má častější hojení, nebo jej alespoň urychluje oproti samotné medicíně". (Bernhardt J.Hurwood, "Healing And Believing: A Look At What Is Happening", "Health", June 1984).
v
Žádné statistiky o hojení? A přesto v dopisech od Orala Robertse, ve kterých žádá "nutnou pomoc" prohlašuje že "City of Faith" (popsané nezávislými zdroji jako "výstavná škeble, jejíž polovina zeje prázdnotou" - "Houston Chronicle", Jury 5, 1986). pomáhá pacientům jako žádná jiná nemocnice "spojením modlitby a medicíny". (Nedatovaná žádost o podporu s nadpisem: "Rychlá odpověď je nutná"). Dále se v tom dopise prohlašuje, že "my dodáváme Boží hojicí sílu tolika různými způsoby tisícům". Ten stejný dopis nabízí případným dárcům naději na "jejich vlastní zázrak" jako odměnu za "šéme víry", (ten stejný dopis).
JASNÉ VIDITELNÉ NESROVNALOSTI.
Zdá se být zřejmá nesrovnalost mezi "mořem zázraků", o kterých píše propagační materiál který má povzbudit dárce k větší štědrosti - a mnohem opatrnější informací od těch, kteří mluví za lékařské středisko. Na příklad Duie Jernigan, ředitel "Oral Roberts°s City of Faith praying
31

partner ministry připustil: V City of Faith není více zázraků, než v kterékoliv jiné nemocnici. Umírá zde přibližně stejný počet pacientů" (Clapp, "Christianity Today"). Toto šokující přiznání stojí v úplném kontrastu k extravagantním tvrzením o hojení a zázracích , které nepřestávají přicházet nejenom od Oral Robertse ale od mnoha jiných vedoucích v hnutí "faith healing". A nyní, ve své touze podílet se o zázraky ještě s více lidmi, Roberts buduje "Healing Center" v ceně 15 milionů dolarů, přímo napojené na "City of Faith", které bude mít také "Seed Faith Center", kde budou návštěvníci moci "aplikovat na jejich praktické potřeby" koncept sázení "semínka víry" aby si splnili své spirituální, fyzické a peněžní tužby. ("Missions and Ministries", Charisma June 1985).
V lednu 1986 Roberts svolal 27 špičkových vedoucích charismatického hnutí, aby spolu vytvořili "Charismatic Bible Ministries", což všichni účastníci nazvali "jedním z největších hnutí jednoty v historii". (Abundant Life, April 1986).
Hlavním heslem této nové skupiny je: Znamení a zázraky i jako důkaz, že evangelium je plně vyhlašováno. Říká Roberts:"Myslím, že evangelium nemůže být plně kázáno bez znamení a zázraků" (tamtéž)... Pakliže tomu tak skutečně je, budeme nuceni udělat závěr, že všichni ti Wesleyové, Whitefieldové, Moodyové a jiní v minulosti, kteří viděli spásu tisíce a tisíce lidí ve "znamení a zázraků", nekázali plné evangelium!!!
Dále takový požadavek by znamenal, že dnešní evangelisté, jako Billy Graham, Jimmy Swaggart, Vernon McGee, James Dobson, James Kennedy, Bob Taylor a desítky dalších, neučí plné evangelium! Ovšem, to samé by se potom mohlo tvrdit o Robertsovi a jeho City of Faith, kde slíbené zázraky jsou nápadně neviditelné...
PODÍVAT SE NA SKUTEČNOST POCTIVÉ.
Pakliže poctivé zkoumání, zda to Či ono je skutečně od Boha, je odsouzeno jako "negativní" a dostane vinětu "nevíra", potom se Křesťané vystavují nebezpečí klamu i podvodu všeho druhu! Klima je dvojnásobně svádějící k omylu tam, kde se dává nadměrný důraz na hojení a mluvení v jazycích a "zázračná" shromáždění jsou inzerovaná, jako by snad Bůh předváděl zázraky na povel! Jako další příklad: Jedna z hlavních hojitelských organizací v Los Angeles zaznamenala 80 "zázračných" případů hojení za jedno sobotní shromáždění. A tak všichni přítomní - možná tisíce - nadšeně tleskali.
Jaký to čas pro posílení víry! A jaké hluboké zklamání pro jednoho mladého člověka, který jako pracovník v této organizaci sledoval všechny tyto "zázraky" po dva týdny. Místo svědectví, která hodlal získat a zveřejnit, objevil, že ANI JEDEN z těchto "vyléčených" byl skutečně vyléčen! A přesto mnozí z těchto "uzdravených" svědčili před tisíci diváky ten večer o svém "uzdravení". Tito byli zřejmě sami oklamáni momentální psychosomatickou ztrátou symptomů své nemoci, pod vlivem masového nadšení.
Zatím co na jedné straně by bylo možné předvést mnoho takových případů, nemáme v úmyslu tvrdit, že Bůh už dnes zázraky nedělá. Ovšem, musíme mít dostatek morální integrity odmítnout podvod, a na druhé straně obhájit pravý zázrak. Víra, že Bůh může zázraky dělat, není posílena klamy či podvody, které se prohlašují za zázraky. Taková nepoctivost povede ke zklamání a nakonec k opuštění víry vůbec.
Kde "znamení a zázraky" jsou stavěny výše než čistota učení a čistota života, vášeň po "zázracích" se stává pastí. Když mluví ke kursu MC510 "Znamení a zázraky" při "Fuller Theological Seminary", Ben Paterson napsal:
A co uděláte s lidmi, kteří uzdraveni nejsou? Tato otázka byla na popředí mysli mnoha z účastníků. Vyhrál Satan? V tom případě Satan v této hře nesrovnatelně vede, protože většina lidí, za které se lidé modlí, uzdraveni nejsou. Neviditelný, ale mocný tlak se rodí v mentalitě "znamení a zázraků" vidět zázraky tam, kde nikdy nebyly. Někteří členové fakulty byli pobouřeni divokými a neoprávěnými zprávami o uzdravení, které přicházely ze skupiny MC510. (Ben Paterson, "Cause For Concern", June 1985). POTŘEBA ČISTOTY A POSLUŠNOSTI.
Co se týče darů Ducha, A.W.Tozer píše: Jak ti kteří popírají, že dary jsou pro nás i dnes, tak i takoví, kteří trvají na jednom daru a udělají si z něho "hobby", nemají pravdu, a my všichni
32

potom trpíme následky jejich omylů".(Tozer, "Keys"). Přesto že je to stále ještě kontraverzální námět, velká většina evangelických Křesťanů - i když pochopitelně opatrní - jsou ochotní alespoň přiznat možnost darů pro dnes na bázi toho, že Bůh může dělat co chce v každé době. Ovšem podmínky pro požehnání jsou nezměněné: "Věz, Hospodinova ruka není krátká na spásu, ani jeho ucho není zalehlé že by neslyšel; jsou to vaše nepravosti, které vás oddělují od vašeho Boha, vaše hříchy zahalily před vámi Jeho tvář a proto neslyší".. Izaiáš 59:1-2.
Když byla Boží moc plně obnažená na počátku cesty Israele z Egyptu do Kanánu, trest za sbírání otopu v sobotu, nebo za vysmívání se vlastním rodičům byla smrt. Kdyby tento standard byl dodržen, zázraky by byly pokračovaly, ale veliká většina Izraelců by zemřela. Bůh proto zadržel svůj soud - ale ta svatá přítomnost, která provázela Jeho mocné činy byla také stažena -zázraků bylo poskrovnu - asi jako dnes.... A tak se to stalo s Křesťanstvím. To jediné "usir-cení v Duchu" lze potvrdit z Písma pouze v případě Ananiáše a Safíry. A přesto jejich hřích icbyl tak veliký v porovnání s dnešním standardem. Oni dali Bohu mnohem větší procento z toho co měli, než kdokoliv dnes, ale lživě přeháněli že dali všechno - zatím co si něco podrželi. Zemřeli za nepravdivé přehánění - a kolik takového přehnaného svědectví existuje dnes! My chceme Boží zázraky-tvořící sílu, ale jsme ochotní zaplatit tu cenu? Jeho svatá Přítomnost nepřijde jako reakce na semináře a různé techniky. Debata o tom, zda jsou dary Ducha také pro dnes budou zodpovězeny v takové moci, která se nedá popřít "až začneme hladovět a žíznit po spravedlnosti", místo po bohatství a až postavíme čistotu a svatost před hojení".
POTŘEBA ROVNOVÁHY.
Pochybné jevy toho, co je údajně silou Svatého Ducha jsou dnes velmi početné, protože miliony Křesťanů se zdají mít velmi malou znalost Boha a Jeho Slova - a ještě menší schopnost rozpoznávat. Výsledkem je, že jsou zcela spokojení s týdenním vybičováním frenetického nadšení v mnoha kongregacích a "zázračných" sjezdech po celé Americe a - jak se zdá - jim velmi imponuje exhibicionismus některých "hojitelů". Jak jeden kritik populární knihy, která navrhuje že "znamení a zázraky" jsou nutné pro to, čemu se dnes říká "power evangelism", poznamenal:
Podvody a manipulace jsou snadné, když se operuje v říši nadpřirozena. Falešná tvrzení je obtížné prozkoumat. Kromě toho masy se dají snadno vzrušit "charismánií", přehnaným důrazem na efektivní show, ke škodě skutečnému úsilí o konání dobra. Generace, která je navyklá na vzrušení vysoko-technickými varietními programy bude asi žádat charismatické Křesťanství: zbytek je nuda... My musíme být velmi opatrní, abychom nezačali formovat naší prezentaci evangelia tak, aby vyhovovalo tržním požadavkům" (Clark H.Pinnock, "A Revolutionary Promise". Christianity Today, August 8 1986). Zatím co důležitost darů Svatého Ducha pro dnešní Křesťanství by se neměla podceňovat, musíme na druhé straně být právě tak opatrní, abychom jim nepřikládali důležitost větší, než tak činí Nový Zákon. Když to uděláme, dostaneme se z rovnováhy a budeme otevření herezi, která se většinou zrodí z přetažení jedné pravdy do extrému. Ano, jsme varovaní: "nepohrdejte prorockými dary", ale hned další verš varuje:"všechno zkoumejte", (l Tesalo. 5:20).
Neuposlechnutí tohoto, dává vznik mnohým falešným prohlášením , ať už údajným proroctvím, vykládání jazyků, či slov znalosti, která někteří neustále chrlí ve jménu Páně. Bohužel, když se ukáží nepravdivé, žádná oprava není udělena ve strachu z "negativismu".
Žádné pravé proroctví nebude v kontradikci s Biblí, ani k ní nic nepřidá, ani neubere! Nemáme lehkověrně přijmout všechno to, co samozvaný prorok podtrhne slovy: "Tak pravil Bůh". Jsme vyzváni: "Nezakazuj mluvení v jazycích" l Korint. 14:39) ale toto není povolení ignorovat specifická omezení na tento dar, nebo mu připsat funkci či cenu, kterou Bible nepodporuje. Přesto že máme toužit po duchovních darech, naším cílem musí být oslavovat Jeho, sloužit a přinést požehnání druhým skrze jakýkoliv dar, který možná obdržíme. A hlavně; Naší největší tužbou musí byt láska k Dárci spíše, než k darům...
Dave Wilkerson pozdvihl tuto nesmírně vážnou otázku:
Kolik z nás by Mu sloužilo, kdyby nenabízel nic než sebe sama? Žádné hojení. Žádny úspěch. Žádnou prosperitu. Žádné světské požehnání. Žádné zázraky, znamení či divy.
33


Co kdyby - opětně - isme měli cítit radost i kdybychom ztratili všechno co zde máme?
Co kdyby - místo života bez bolestí bychom trpěli výsměchem, kamenováním, proléváním naší krve, kdyby nás za živa rozřezávali?
Co kdyby - místo našich krásných domů a automobilů, jsme se museli toulat po pouštích oblečeni v ovčích kůžích, a schovávat se v jeskyních a brlozích?
Co kdyby - místo prosperity jsme byli zoufalí, postižení a mučení? A TO JEDINÉ CO BYCHOM MĚLI, BY BYL KRISTUS ?????? (Wikerson. "Last Days").
"POWER EVANGELISMUS".
Ten přehnaný důraz na, a obsesní honba za "silou Ducha" způsobila, že mnozí zapomněli že On je "Duch pravdy", který vede k "celé pravdě" a že je "Svatým Duchem", který čistí naše životy pro Boží slávu. "Síla" takto braná, má velmi úzký význam. "Síla", která se manifestuje v zázracích, je považována výše, nežli síla pravdy, která mění srdce a osvobozuje od hříchu!
Dave Wilkerson píše: Satan se nebojí Křesťanů, kteří jsou hladoví po moci, ale třese se, když zaslechne Křesťana, který se modlí...(Wilkerson. "Last Days"). Zdravá doktrína ztrácí svou důležitost, zatím co "prožitky" jsou horlivé kultivovány a činí bázi pro porozumění Boží vůli a dokonce i pro vykládání Jeho Slova. Ti, kteří odpovídají za křesťanská média a kteří propagují tuto pseudo-spiritualitu mají vinu na popularizování nepravdy že "znamení a zázraky" jsou nezbytné k prohlášení evangelia.
Jako úplný kontrast Písmo jasně říká: "Nestydím se za evangelium Ježíše Krista, protože to je Boží síla pro spásu každého, kdo uvěří, nejdříve k Židům a potom také Rekům". Římanům 1:16.
"Zpráva o kříži je pošetilost pro ty: kteří jdou do záhuby: ale nám, kteří jsme spasení, je to Boží síla. Zalíbilo se Bohu spasit ty. kteří uvěří, pošetilostí kázání".. l Korint. 1:18. 21.
Myšlenka, že "power evangelium" si vyžaduje zázraky, tak nechápali ani nezdůrazňovali Křesťané v minulosti. Pavel učil, že "ta síla" je ve zprávě kříže. Dokonce i v knize Skutků byly chvíle mocného kázání evangelia, kdy mnoho pohanů uvěřilo a přijmulo Krista. "Pavel tak mluvil, že veliké množství uvěřilo" (Skutky 14:1)...aniž by se staly jakékoliv zázraky. V jiném případě se zázraky staly a reakce davu byla taková, že Pavla zbili, dali do vězení, a jeho společníci museli uprchnout. Charles Spurgeon píše o Boží síle, která mění životy: Ta síla je v Boží milosti - ne v naší víře.. Veliké zprávy možno poslat po slabounkých drátech a mír dávající svědectví Svatého Ducha může dosáhnout srdce prostřednictvím víry slabé jako nitka, která není schopná unést vlastní váhu. Myslete více na Toho na kterého hledíte, než na samotný pohled. Musíme se dokonce odvrátit od vlastního pohledu nevidět nic, než Ježíše a Boží milost, která se v Něm odráží. (Spurgeon. "Grace").
TRAGICKÉ DŮSLEDKY POSITIVE CONFESSION.
Je něco mnohem hlubšího čím Bůh chce pracovat v našich srdcích než zázraky. A velmi často touha po hojení může stát v cestě formování a dozrávání, které Bůh, ve své lásce chce uskutečnit v našich životech. Naše trvání na zázračném uzdravení tam, kde existuje lékařská pomoc, je jako odmítnout se podívat než přejdeme rušnou ulici a trvat na tom, že Bůh musí zabránit, aby nás přejelo auto.. Na odpověď jednomu rozzlobenému dopisu od pastora z Positive Confession, Jimmy Swaggart odepsal: "podívejme se na tu filosofii "vyslov to a je to tvoje": Nedávno mi jeden drahý pastor pověděl o význačném bratru v jeho církvi (náhodou je to člověk, kterého znám), který viděl jak jeho dcera umírá kvůli této nebiblické filosofii. Tento člověk přijmul učení některých lidí, o kterých jste se v dopise zmínil - a také obhajoval - že když se za někoho modlíme a potom vyznáme, že ten nemocný je zdravý - je vyloučeno, že by se tento neuzdravil. Proto také nemáme nikdy prohlašovat že je někdo nemocný, ani nemáme vyhledat doktora, v případě, že se ozdravení ještě nestalo, ale máme pokračovat uzdravení. Ten chudák pokračoval ve vyznání zdraví - to děvčátko zemřelo. Seděl tam hlavou v dlaních, celý bez sebe a volal na svého pastora "zabil jsem své dítě!". (Jimmy Swaggart, "The Evangelist", September 1986).
34


Podobné tragedie se staly mnohokrát upřímným Křesťanům, kteří chtěli uvést do praxe to, co se naučili o "víře". Jeden velmi známý případ byl Wesley Parker, jehož rodiče mu nedali inzulín, i když upadl do komatu. Trvali na popření symptomů, jak byli učeni a vyznávali uzdravení. Chlapec zemřel. Jak bolestné je číst tuto událost v knize:Nechali jsme našeho syna zemřít! (Larry Parker, "We Let Our Soň Die", 1980).
Je ironické že trvání na zdraví a bohatství občas přinese to opačné. Kristovo učení, že Jeho učedníci musí vydržet perzekuci, a přijmout stezku utrpení a kříže - je úplná antiteze Positive Confession. Ano, někdy toto učení je nepřítelem kříže! Charles Farah odsuzuje "důraz na centralitu lidských tužeb, aspirací a ambicí - jeho chtivou a nestoudnou vášeň pro bohatství.... jeho důraz na praktickou suverenitu člověka nad a proti suverenitě Boha. (Farah, "Roots And Fruits" cituje McDonnell v Connection"). Ve svém závěru své teze na "Kenyon Connection", Dan McConnell říká s neskrývaným smutkem: "Ten hrubý materialismus doktríny prosperity, propagované ve "Faith Movement", udělal frašku z kříže a z Kristovy výzvy k sebezapření a služebnictví...ani Kenyon, ani Hagin si pravděpodobně nikdy neuvědomili že to, co udělalo jejich učení tak atraktivním bylo jeho kultická touha po zdraví a bohatství. (McConnell, "Connection").
NÁPADNÝ KONTRAST.
Šťastní jsou ti, kteří uposlechli příkaz zapřít sebe, vzít si kříž a následovat Spasitele a Pána. Takoví mají víru, která spočívá na Boží lásce, i když se naskytne nesnesitelná tragedie. Nedávno blízká přítelkyně, zřejmě zdravá matka stará 33 let dostala náhle silný srdeční záchvat. Byl to šok i pro lékaře. Její mladý manžel, nyní sám na výchovu dvou malých chlapců,četl následující prohlášení při jejím pohřbu:
MÉ JEDINÉ PŘÁNÍ.
Chci, abyste věděli, že účelem celého tohoto pohřbu je ukázat osobnost mé milé a smysl jejího života. Zpěv sólisty byl z jejích oblíbených písní, výběr varhaníka byla její milovaná křesťanská hymna a pastor je ten, který nás oddal před pěti léty a 36 dny. Chtěl bych ujasnit tak, jak Michelle by chtěla abych objasnil, že to nebude obřad plný prázdných slov, která jsou svatouškovsky řečena, před tím, než by se přiznalo vítězství smrti a zbytečná ztráta života z důvodů, které neznáme. Jistě, za sebe a za chlapce nemohu popřít tragedii odchodu Michelle a veliké prázdno ponechané v našich životech, ale já odmítám pohled, že jakákoliv část života i smrti Michelle byla ztrátou.
Ona viděla smysl svého života. Ona nežila jen plný život - i když plný žila. Ona nechtěla být pouze tou nejlepší manželkou, matkou, sestrou, dcerou, přítelem - i když to všechno byla -ale jejím smyslem bylo poznat a milovat Pána Ježíše Krista celým jejím srdcem a podávat Jeho obraz komukoliv s kým přišla do styku.
Znám málo lidí, kteří žijí nebo žili jejich životy s účelem a vitalitou Michelle. Jak potom mohu cítit, že byl nějaký účel v její předčasné smrti, když se zdá, že její život mohl tolik nabídnout? Já vám říkám, že my všichni jsme účelem její smrti, když jen obměkčíme naše srdce a budeme citliví k Božímu hlasu vyslovenému ve vzpomínce na Michelle Youree Mellinger v tomto obřadu. Já vás prosím abyste pečlivě zvážili všechno, co je řečeno dnes zde - jak znám Michelle, ona to nejenom podporovala ale také to věřila a žila. Její život se dotkl každého z nás - nechť její smrt se každého z nás dotkne....
Jaký rozdíl od Positive Confession otce, který se snaží popřít pravdu a změnit skutečnost fyzické nemoci podle svého přání (což končilo nezměrným smutkem) a podřízení se Boží sice nepochopitelné, ale milující vůli, v životě mladého člověka, který náhle ztratil svou tak milovanou ženu 5 let a 36 dnů. Jeho deklarace, tak odvážně pronesená, byla nepochopitelným triumfem víry, kterou se nedá otřást. Dokonce v tváří tvář takové ztrátě, na rozdíl od smutku těch, kteří žádnou naději nemají, on si zůstal jistý Boží lásky...
Navzdory smutku a utrpení tohoto života, Křesťan má jistotu že "všechno napomáhá k dobrému pro ty, kteří milují Boha a jsou povoláni k Jeho účelu "(Římanům 8:28). Těm všem přítomným tohoto nezapomenutelného pohřbu bylo zcela jasné, že tento truchlící mladý
35

manžel byl totálně přesvědčený že se podřizuje Boží perfektní moudrosti i lásce - i když jsou událostí za hranicí jeho porozumění.
Co je to za materiál, ze kterého vzniká, či ze kterého se dělá víra??? Je to vlastně jistota, že i když se všechno zdá byt černé a my nejsme schopní pochopit, tak právě pak, jak píše Charles Colson, "Bůh často používá to, co my bychom vůbec neočekávali, pro své Božské účely, cíle". (Colson. "Who Speaks"). Před více jak sto lety, v kázání v Metropolitan Tabernacle v Londýně, Charles Spurgeon řekl: "Myslíte si, že milujeme Boha pro to, co od Něho můžeme dostat? Je toto váš pohled na křesťanskou lásku k Bohu? Takto mluví lidé bez Boha a taková byla Satanova myšlenka v případě Joba. (Job 1:9-10). Satan pravou lásku nechápe, nerozumí jí, ale Boží dítě může říci ďáblovi přímo do očí, že miluje Boha i kdyby On jej pokryl boláky od hlavy až po paty, kdyby jej posadil na hromadu hnoje, a že s Boží pomocí má v úmyslu se k Němu přitisknout ještě těsněji v dobách ještě horších, než jsou tyto. Není On Bohem požehnaným? Ano, ať všechna lůžka nemocných zvoní tu stejnou notu: On je požehnaným Bohem. Za nočního bdění, když jsme unavení, náš mozek je horečnatý a naše duše je rozháraná, i pak vyznáme, že On je Bohem požehnaným. Každá nemocnice kde jsou Křesťané, nechť tuto notu zní. Požehnaný Bůh? Ano, On je, volají chudí a potřební a tak volají všichni Jeho chudí na
zemi. Požehnaný Bůh? Ano, volají Jeho umírající - a jak tak umíráme, žehnáme Jeho jménu. On nás miluje a my milujeme Jeho - a i když se přes nás valí vlna za vlnou a Jeho hněv leží na nás, neměnili bychom ani s králi, jestliže tito jsou bez Boží lásky" (Spurgeon, "Metropolitan Tabernacle Pulpit").
Nevíra má mnoho tváří.
Ježíš mu odpověděl:"Měj víru v Boha"..Marek 11:22.
Až se Syn člověka vrátí, najde na zemi víru? Lukáš 18:8.
Někteří ji považují za to nejdůležitější, jiní se jí vysmívají.. "Víra" je námět zahalený nejenom v kontroverzi, ale také velikým neporozuměním. Je to divné, ale faktem je, že mnoho Křesťanů se zdají být právě tak zmatení, jako ateisté... Na příklad jak věřící tak i nevěřící považují rozum za nepřítele víra, když vlastně tito jsou partneři. Ve skutečnosti víra bez zkoumání je naivní lehkověrností...
Většina kritiků Křesťanství mylně srovnává víru s neracionální lehkověrností která navzdory opačných důkazů se tvrdohlavě drží nějaké dětské pověry z falešné loajality a pýchy. Skeptik se víře vysmívá jako něčemu anti-intelektuálnímu a tím pod úrovní hodné uvažování. Tvrdí, že víra vyžaduje aby jeden opustil poznání, kritické uvažování a zdravý selský rozum. Nic není vzdálenějšího od pravdy! Charles Spurgeon, který získal přezdívku "prince kazatelů" prohlásil:
Víra není něco slepého, protože víra začíná poznáním. Víra není spekulace, protože věří faktům o kterých si je jistá. Víra není nepraktické snivé počínání, protože věří a staví svou budoucnost na pravdě Božího zjevení. Pouze dokonaly hlupák dá svou důvěru tomu, co je jasně falešné. Právě tak by bylo vážně pošetilé vložit "víru" v někoho či v něco bez dostatečných důvodů. Aby se tomu zabránilo. Bůh nám dal dary skepticismu a rozumu. Ano, kritické schopnosti musí byt použity v plném jejich rozsahu, když se chceme dostat tam, kde začne vést víra.
S právnickou logikou Irwing H.Linton navrhuje: "Je místo jak pro skepsi, tak i pro víru; a v případě investování nebo náboženství - skepticismus byl měl začít jako první". Ten příslovečný "skok na slepo vírou" je karikaturou: Pravá víra není nikdy slepá, i když její mapodobenina většinou slepá je... A.W. Tozer dává radu, která by pomohla mnoha lidem, kteří si říkají Křesťané, aby neupadli do falešných doktrín: "Trochu zdravé nedůvěry je občas zapotřebí právě tak, jako víry pro dobro naší duše. Není v žádném případě hříchem pochybovat o některých věcech ale může bvt smrtelné věřit všemu. VÍRA NIKDY NEZNAMENÁ NAIVITU! NAIVITA NIKDY BOHA NECTÍ! S naší vírou v Boha by měl jít ruku v ruce zdravy skepticismus k čemukoliv okultnímu a tajuplnému". (A.W. Tozer, "Gems").
36

Napísať odpoveď